Když máme horečku..

Vybrali jsme několik zdrojů za Vás:

Jak na horečku u dětí

Horečka není nemoc, ale příznak nemoci. Zvýšená teplota je jedním z obranných mechanismů organismu proti infekci.

Horečka

Normální teplota těla se pohybuje mezi 36–37 °C. Teplota kolísá během dne, nejnižší je časně ráno a nejvyšší v pozdním odpoledni.*

Horečka není nemoc, ale příznak nemoci. Zvýšená teplota je jedním z obranných mechanismů organismu proti infekci.

Vysoká teplota nesouvisí vždy přímo úměrně se stupněm závažnosti onemocnění. U relativně lehkého virového onemocnění se mohou objevit velice vysoké teploty (přes 39 °C). Některé děti jsou náchylnější k vysokým teplotám i při relativně lehkých onemocněních.

Jako extrémní horečku (hyperpyrexii) označujeme teplotu nad 40 °C.

Vysoká teplota nevede v naprosté většině k poškození mozku. Febrilní křeče (křeče z vysoké teploty) se objevují až u 5 % dětí a mají obvykle lehký průběh.*

Obecně se snažte snižovat teplotu, až když stoupne nad 38–38,5 °C. Děti tyto teploty ještě dobře tolerují a antipyretika se podávají, jen pokud se při teplotách necítí dobře.

Měření teploty

Měření rektální teploty je nejpřesnější a používá se u kojenců. U starších dětí měříme teplotu v podpaží. Rektální teplota (měřená v řitním otvoru) je přibližně o 0,2 °C vyšší než v podpaží. Teplota naměřená v podpaží neodráží přesně teplotu těla.

Jak co nejpřesněji změřit teplotu v podpaží?

Špičku teploměru zasuňte do podpaží. Dítě si pokrčí ruku v lokti a přitáhne si ji na hrudník. Teploměr takto drží 4–5 minut. Teplotu můžete při nejasnostech porovnat s teplotou rektální.

U dětí do 5 let neměříme teplotu v ústech, aby omylem nerozkously a nespolkly části teploměru.

Teploměry

Nejčastěji používáme skleněné rtuťové teploměry.

Výhodné jsou digitální teploměry, které se drží kratší dobu (přibližně 30 sekund).

Pro rychlou orientaci můžeme využít nepřesné proužkové teploměry, které se přiloží na kůži (na čelo).

Léčba, antipyretika

K snížení teploty neužívejte u dětí kyselinu acetylosalicylovou (Aspirin, Acylpirin apod.). Užívání těchto antipyretik je spojované se vznikem Reyova syndromu, který může mít fatální následky.

Ke snížení teploty u dětí můžete použít paracetamol (Paralen, Panadol aj.) a ibuprofen (Brufík aj.). Tyto léky jsou v našich lékárnách volně prodejné a můžete si je obstarat bez receptu a poradit se o jejich spektru na našem trhu s lékárníkem. Obě látky mají přibližně stejnou účinnost. Výhodou ibuprofenu je dávkování po osmi hodinách a jeho protizánětlivé působení.

K domácí léčbě používejte vždy jen jednu látku podle doporučeného dávkování.

Dávkování vám může poradit lékař, lékárník nebo ho zjistíte na příbalovém letáku, který je u každého léku – řídí se věkem a váhou dítěte.

Paracetamol (např. Panadol baby): Jednotlivá dávka pro děti od 3 měsíců do 6 let je 10–15 mg/kg tělesné hmotnosti dítěte, celková denní dávka nesmí přesáhnout 50 mg/kg. Jednotlivé dávky lze podle potřeby opakovat každých 6 hodin, nepodávejte více než čtyři dávky za 24 hodin. Dětem ve věku 6–9 let se podává 240 mg (dvě odměrky po 5 ml) třikrát denně, dětem ve věku 9–12 let 360 mg (tři odměrky po 5 ml) třikrát denně.

Ibuprofen (např. Brufen sirup): Obvyklá denní dávka u dětí je 20 mg/kg tělesné hmotnosti, která se rozdělí do 3–4 jednotlivých dávek. U dětí do 12 let nebo do 30 kg nepřekračujte celkovou denní dávku 500 mg.*

Dítě by mělo léky dostatečně zapít a při teplotě pít dostatečné množství tekutin. Dítě s horečkou neoblékejte do přehnaně teplého oblečení (stačí běžné pyžamo). Pokud horečka za 30–45 minut po podání antipyretika neklesá a je vyšší než 40 °C, zchlaďte dítě studenými zábaly nebo koupelí v chladné vodě a potom ho řádně osušte a převlékněte.

Kdy volat lékaře k dítěti s horečkou

  • U dětí mladších než čtyři měsíce při teplotě vyšší než 38 °C.
  • U dětí starších než čtyři měsíce při teplotě nad 39 °C.
  • Lékaře kontaktujte i při nižších teplotách, pokud má dítě další příznaky nemoci: kašel, bolest v krku atd.
  • Lékaře kontaktujte, pokud horečka přetrvává déle než 24 hodin i bez dalších příznaků. zdroj http://www.rodina.cz/clanek4888.htm

Zvýšená teplota x horečka

Teplotu mezi 37 °C – 38 °C považujeme za zvýšenou, teplotu nad 38 °C za horečku. Že není něco v pořádku poznáme už z chování dítěte. Většinou je unavené, protivné, nechce jíst, má,,skleněné oči”, červené tváře a teplejší tělíčko. Pokud teplotu měříme klasickým rtuťovým teploměrem pod paží, platí rozmezí uvedené výše. Teplota měřená v zadečku je o 0,5°C vyšší. Jestliže používáte jiný druh teploměru (digitální, teploměr v dudlíku, teploměr přikládaný na čelo), je nutné si teplotu ověřit. Nejlépe tak, že změříme sami sebe.

Teplotou se organismus dítěte brání proti infekci. U dětí rozvoj obranné reakce a teploty probíhá mnohem bouřlivěji, než u dospělého. Proto se často setkáváme s teplotami kolem 39°C, nejvyšší bývají kolem páté hodiny odpolední. Zvýšenou teplotu nesrážíme. Pokud ale rtuť teploměru ukáže 38,5°C, je nutné začít rychle jednat. Dítěti totiž hrozí křeče (febrilní, nebo-li horečnaté křeče) a v případě, že nedostatečně pije i dehydratace.

Vždy připraven

Léky proti horečce by měly být základem každé domácí lékárničky. Zjišťovat, která lékárna má pohotovost v okamžiku, kdy už dítě,,hicuje”, je pozdě. Léky proti horečce patří do skupiny analgetik — antipyretik. Snižují zvýšenou teplotu a působí také proti bolesti. Ale to, co je dobré pro dospělého pacienta, není vhodné pro dítě. Myslím tím jak druh léku, tak i jeho lékovou formu. Platí, že se snažíme vyhnou tabletám a to především u malých dětí. Přinutit nemocné dítě, aby spolklo hořký prášek je téměř nadlidský výkon, rozdrcená tableta většinou po velkém boji končí na pyžamku malého pacienta. Naštěstí pro nás rodiče, jsou dnes k dispozici léky ve formě sirupu — převládá pomerančová a jahodová chuť – a čípků, kterým dáme přednost u menších dětí. Z konečníku se účinná látka rychleji vstřebává a její množství je přesně určeno. Aby bylo i dávkování sirupů co nejbezpečnější, vkládají výrobci do krabičky s lékem odměrku. Odměřování je pak snazší.

Léky

Acylpyrin je pro dítě absolutně nevhodný. Ve výjimečných případech může dojít k rozvinutí Reyeova syndromu — prudké reakci na lék s poškozením jater. Proto určitě raději zvolíme přípravek s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu.

Nejznámějšími přípravky s paracetamolem jsou EFFERALGAN, MEXALEN a PANADOL. Pokud budete léky kupovat v lékárně bez předpisu lékaře, měli byste uvést věk dítěte, pro které jsou určeny. Že se jedná o dětský lék poznáme snadno.Výrobce označuje tyto preparáty přívlastkem baby, enfant nebo junior. Je nutné dodržovat doporučené dávkování. Přípravky se vyrábějí v různým obsahem účinné látky, která se dávkuje podle věku dítěte. Ve všech věkových kategoriích se lék nesmí podat vícekrát než čtyřikrát denně. Interval mezi jednotlivými dávkami by neměl být kratší než 4 hodiny. Léky se vyrábějí ve formě sirupu i čípků. Pokud kombinujete obě lékové formy, dejte pozor na předávkování. K poškození jater a ledvin může dojít již při dva a půl násobnému překročení doporučené denní dávky!

Léky s obsahem ibuprofenu mají v léčbě horečky u dětí jediného zástupce, kterým je BRUFEN ve formě sirupu. Snižuje teplotu, ale také výrazněji ovlivňuje bolest. Uplatní se hlavně při bolestech hlavy, kloubů nebo zánětu středouší. Dávkuje se rovněž podle věku dítěte. Jeho výhodou je, že k vážnému poškození zdraví může dojít až při dvacetinásobnému překročení doporučené denní dávky. Obvykle se podává 3 x — 4 x denně. Není určen dětem do 1 roku a není k dispozici ve formě čípků.

Fyzikální metody

Dítěti může od horečky ulevit i zevní ochlazování. Poněkud drastická, avšak účinná je metoda studených zábalů. Po dobu 15 minut musíme dítě držet celé zabalené v mokrém prostěradle. Pomůže i vlažná sprcha (3-4 minuty), studený obklad na čelo, otevřené okno. Pokud dítě nemá zimnici, není nutné ho příliš přikrývat. Péřovou duchnu vyměníme za lehčí přikrývku.

Ošetřování dítěte s teplotou

Největším oříškem ošetřovatelské péče je udržení dítěte v klidu na lůžku. Dítě nikdy neponecháváme samo. Nezbytný je dostatečný přísun tekutin. Snažíme se, aby dítě vypilo alespoň o polovinu více, než normálně. Pro děti do 2 let jsou vhodné studené případně vlažné čaje slazené glukopurem, pro děti větší minerální vody. Nejsou vhodné horké nápoje, např. horký čaj. Potrava by měla být bohatá na vitamíny. Dítě by mělo zůstat doma ještě 3 dny po odeznění teploty. Vyvarujme se zaběhnutého postupu: “Nemáš teplotu? Tak alou do školy!”

Křeče z teploty

Křeč z teploty je velmi nepříjemnou komplikací horečnatých stavů. Ohrožují hlavně kojence, batolata a děti do 6 let věku. Většinou k nim dochází při velmi vysokých teplotách, když se nám nepodaří teplotu včas srazit. (V tomto případě bych se přimlouvala za studený zábal. Funguje okamžitě a spolehlivě.) Dolní a horní končetiny jsou postiženy křečí a dítě upadá do bezvědomí. Pokud se něco takového stane, musíme okamžitě zavolat záchrannou službu. Řada lékařů doporučuje a předepisuje malým dětem diazepam, který se v malém množství podává společně lékem proti vysoké teplotě.

Vždy k lékaři

Řekli jsme si, že teplota je příznakem určitého onemocnění. Diagnózu mnohdy určíme sami, přesto dítě s teplotou, které má ještě další potíže, by měl vidět dětský lékař. U kojenců a batolat to platí dvojnásob. zdroj: https://www.ordinace.cz/clanek/horecka/

Horečka 

je vzestup tělesné teploty (teploty tělesného jádra) nad 38 °C.[1]

Tělesná teplota je udržována regulačním systémem v předním hypotalamu. Horečka je způsobena vyplavením endogenních pyrogenů do cirkulace následkem infekce, zánětlivého procesu (revmatického onemocnění) nebo malignity. Mikrobi a jejich toxiny působí jako exogenní pyrogeny a stimulují uvolňování endogenních pyrogenů. Mezi endogenní pyrogeny řadíme: interleukin-1 (IL-1), interleukin-6 (IL-6), tumor necrosis factor (TNF) a interferony uvolňované monocyty, makrofágy, mesangiálními buňkami, gliemi, epiteliemi a B-lymfocyty. Endogenní pyrogeny se cestou arteriálního krevního zásobení dostávají do předního hypotalamu, odkud se následně uvolňuje kyselina arachidonová, která je dále metabolizována na prostaglandin E2, který zvyšuje nastavení „hypotalamického termostatu“. Antipyretika (ibuprofen, aspirin) inhibují hypotalamickou cyklooxygenázu a tím inhibují produkci prostagladinu E2.[2]

Horečka.png

Nejčastější příčinou horečky bývají infekční onemocnění. Mezi život ohrožující bakteriální infekce patří zejména sepse, meningitida, osteomyelitida, artritida, celulitis (zánět podkožního tuku a vaziva), enteritida, pyelonefritida a epiglotitida.[1]

Horečka tedy vzniká vyplavením endogenních pyrogenů, jejichž tvorba může být indukovaná exogenními pyrogeny (bakterie a jejich toxiny, viry, kvasinky, prvoci, léky, toxické látky…). Horečka však může vzniknout i bez přítomnosti pyrogenů, např. při intrakraniálním krvácení, trombóze, silné hemolýze, mozkových nádorech, poruchách hypotalamu.

Obsah

 [skrýt] 

  • 1Hyperpyrexie
  • 2Fáze horečky
  • 3Metabolické souvislosti
  • 4Typy horečky
  • 5Horečka neznámého původu
    • 5.1Definice
    • 5.2Příčiny
    • 5.3Vyšetření
  • 6Léčba horečky
  • 7Odkazy
    • 7.1Související články
    • 7.2Externí odkazy
    • 7.3Reference

Hyperpyrexie je tělesná teplota nad 40 (41) °C axilárně. Bývá zpravidla součástí rozvíjejícího se septického šoku s projevy centralizace krevního oběhu (chladná akra, zhoršená periferní perfuze, tachykardie). Představuje vysoký stupeň rizika pro pacienta (křeče, poruchy vědomí, riziko dehydratace).[1][3]

  • Prodromální (latentní) stádium (fáze přenastavování set-pointu) teplota se ještě nemění.
  • Incrementi (vzestup teploty – pocit chladu) snaha organismu zabránit úniku tepla – vazokonstrikce, zvýšení bazálního metabolismu (BM), tvorby tepla, svalový třes (do 5 týdnů věku bez třesu – produkce tepla hnědým tukem), studená, bledá kůže, zástava pocení, termoregulační chování (podobné reakce jako při expozici chladu).
  • Acme (plateau – vrchol) po dosažení maximální teploty nastavené set-pointem, teplá, červená, suchá kůže – zvýšený průtok teplé krve, zvýšená tepová frekvence (TF) (1 °C 8–10 tepů).
  • Decrementi (ústup – pocit tepla, zčervenání) návrat set-point i teploty k normě, odstraňování tepla z organismu – vasodilatace, pocení, teplá, červená, vlhká kůže, žízeň, možná dehydratace, pokles tlaku.

Výška teploty a její trvání závisí na spoustě vnějších i vnitřních faktorů (množství a typ pyrogenů, hydratace, teplota okolí – v chladu stoupá produkce tepla, v teple klesá únik tepla = dosažení až nebezpečně vysokých hodnot + zhoršuje dehydrataci, věk – starší mají nižší febrilní odpověď, malé děti mají sklon k vysokým teplotám, febrilním křečím…).

  • vliv na TF (1 °C + 8–10 tepů/min, riziko při selhávání srdce)
  • zvýšení nároků organismu na výživu (energeticky náročný stav, zvýšená aktivita sympatiku, zvýšené metabolické nároky, úspora energie pro imunitní systém)
  • nebezpečí dehydratace (dodávání tekutin, zvláště u starších lidí), klesá diuréza
  • hyperventilace (zvýšený BM)
  • zácpa (v důsledku dehydratace, snížená motilita střeva)
  • hyperreaktivita x útlum CNS (halucinace, deprese, syndrom neklidných nohou)
  • nechutenství (TNFα kachektin), katabolismus proteinů (negativní N bilance), hyperglykemie (zvýšená glykogenolýza, glukoneogeneze)
  • febrilní křeče – generalizované tonicko-klonické křeče nebo porucha vědomí při vzestupu teploty, spontánně odezní v řádu minut, postihuje děti do 5 let věku.

Typy horečky dle průběhu:
a) Febris continua
b) Febris recurrens
c) Febris remittens
d) Febris intermittens
e) Febris undulans
f) Febris bifasica

Dříve byl typ horečky diagnostickým znakem. Dnes, při užívání ATB, kortikoidů, antipyretik ztrácí původní význam.

  • Febris continua (kontinuální) – teplota stále nad 38 °C, rozdíly teplot během dne jsou menší než 1 °C; např. u břišního tyfu.
  • Febris recurrens (návratová) – pravidelné střídání dnů s horečkou s obdobím bez horeček; např. návratný tyfus.
  • Febris remittens (opadávající) – teplota se během dne mění o více než 1 °C, minimální hodnoty neklesají k normálu; např.revmatická horečka, těžké infekce.
  • Febris intermittens (střídavá) – během jednoho dne se střídá vysoká horečka s normální teplotou; např. sepse, pyelonefritida.
  • Febris undulans (vlnivá) – teplota postupně stoupá, po několika dnech dosahuje maxima a klesá, po bezhorečnatém období následuje nová vlna; např. brucelóza.
  • Febris bifasica (dvoufázová) – horečka má dva vrcholy oddělené obdobím s normální teplotou; např. virové neuroinfekce.[4]

Horečka neznámého původu je teplota vyšší než 38 °C a trvající déle než 14 dní. Příčina není zřejmá navzdory pečlivé anamnéze, fyzikálnímu vyšetření a běžnému laboratornímu screeningu.[2]

Nejčastější příčinou je neobvyklý průběh/projev běžného onemocnění.

  • Systémové infekce: nemoc z kočičího škrábnutí, ehrlichióza, salmonelóza, mykobakterie, brucelóza, tularemie, leptospiróza, Lymeská nemoc, syfilis, HIV, CMV, hepatitidy, EBV.
  • Lokalizované bakteriální infekce: infekční endokarditida, absces (nitrobříšní, absces jater, absces ledvin), sinusitida, mastoiditida, osteomyelitida, pneumonie, pyelonefritida.
  • Zánětlivá onemocnění: Kawasakiho nemoc, juvenilní revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes, polyarteritis nodosa, revmatická horečka, nespecifické střevní záněty.
  • Malignity: Hodgkinský a non-Hodgkinský lymfom, leukemie, Ewingův sarkom, neuroblastom.
  • Münchhausenův syndrom.[2]

  • Krevní obraz + diferenciální rozpočet leukocytů, CRP, sedimentace,
  • jaterní testy, hemokultura, ABR
  • antinukleární protilátky, revmatoidní faktor, vyšetření komplementu (C3, C4, CH50),
  • vyšetření moči + kultivace, vyšetření stolice,
  • výtěr z krku, otoskopie,
  • RTG plic,
  • cytologie a kultivace likvoru
  • event. HIV, EBV.[2][1]

zdroj: https://www.wikiskripta.eu/w/Horečka_(pediatrie)